Na podnět některých příslušníků legií, kteří se vrátili z I. světové války koncem prosince 1918, se v hostinci U Klečků sešli bratři Jan Němeček – řídící učitel, Josef Ďurďa – Újezdec č. 37, Josef Šobáň – Újezdec č. 84 a František Červenka – Újezdec č. 141 (pozn.: hostinec U Klečků)
stával na místě dnešní zahrádky hostince U Čechů). Na této schůzce vzešel návrh založit v obcích Újezdec a Těšov organizaci Sokol.
Výše jmenovaní požádali o spolupráci další občany, zejména řídícího učitele Františka Matěje, Františka Opletala a Rudolfa Sedláře, kteří potom připravili a provedli ustavující schůzi. Ta se konala v únoru 1919 v hostinci Karla Balajky u nádraží (pozn.: nyní hostinec U Nádraží) za účasti 50 mužů a 10 žen. Ustanovující schůze se zúčastnili občané z Újezdce i Těšova, a to z rodin Josefíkových, Haluzových, Šobáňových, Matějových, Červenkových, Ďurďových, Kundratových, Mudrákových, Sedlářových, Jančářových, Kusákových, dále byli také přítomni Ludmila Buriánová, Jaroslava Klaudiny, Eduard Kovařík, Josef Šustek, Jaroslava Grygarová a Richard Minařík. Schůze se zúčastnili i zástupci Uherskobrodské jednoty, kteří osvětlili význam založení této organizace, která byla národní, nepolitická a bez náboženského přesvědčení. Všichni zúčastnění zvolili sedmičlenný výbor, do jehož čela byl postaven Rudolf Sedlář (+3 náhradníci). Výbor si vytyčil činnost pro další léta a rozhodl se aktivně věnovat tělovýchovné a kulturní činnosti.
Zápis z těšovské školní kroniky, který je datován rokem 1923, hovoří o nutnosti změny názvu na "Sokol pro Újezd-Těšov" pro značný přírůstek členů z Těšova. Ve stejném roce se uskutečnilo několik přednášek (O osvobozeném díle; O alkoholismu a O republikové výchově) řídícího učitele z Těšova Františka Opletala.
V tělovýchově byla utvořena družstva mužů a dorostu, která cvičila na školním hřišti vždy v neděli odpoledne. Tělocvičné nářadí, hrazdy a bradla byly vypůjčeny ze školy v Uherském Brodě. Konávala se veřejná vystoupení za účasti vojenské hudby, první takové vystoupení v rámci okrsku se uskutečnilo na Nivě v Újezdci v roce 1926. V letech 1930 – 1931 se začalo upravovat hřiště Na rybníku v místě, kde se dnes nachází areál tělovýchovné jednoty.
Poslední veřejné cvičení Sokola se uskutečnilo na 10. sokolském sletu v r. 1938. Přerušení činnosti Sokola zapříčinila II. světová válka. V roce 1940 byla tělovýchovná činnost zakázána a veškerý majetek Sokola zabaven, mimo jiné i značná finanční částka, určená na stavbu sokolovny. Někteří členové Sokola se ovšem se zákazem nesmířili a začali pracovat v ilegálních hnutích. Za tuto činnost byli bratři Jaroslav Červenka a Josef Šobáň vězněni v koncentračním táboře a na následky věznění zemřeli. Tělovýchovná činnost pak byla obnovena 10. června 1945 a hned v následujícím roce se konalo první veřejné vystoupení.
V r. 1950 se za obrovských finančních potíží a nezměrného úsilí členů Sokola podařilo dobudovat hřiště Na rybníku. Na podzim 1951 se zde již odehrály mistrovské zápasy. V r. 1960 se staví zděné šatny jako počátek nového komplexu. Slavnostní otevření travnaté plochy se konalo v r. 1990 a soupeřem našeho mužstva byla Slávia Praha. Utkání shlédlo rekordních 2 500 lidí a nikomu nevadila prohra 1:8. Koncem 90. let byla pak zrealizována přístavba šaten včetně sociálního zázemí a prádelny. Budování areálu dále pokračovalo výstavbou škvárového hřiště na získaném pozemku a poté jeho přestavbou na travnatou plochu v r. 2000. Velkou investiční akcí byla výstavba automatického zavlažovacího systému pro obě hrací plochy v r. 2007 spojená s rekonstrukcí vodárny. V r. 2018 byla provedena oprava chodníku před hlavní budovou šaten a klubovnou, o rok později byla vyměněna zastaralá rozhlasová aparatura. V r. 2019 bylo provedeno zastřešení venkovních prostor pro společenské akce a posezení před kavárnou. Z investičních dotací města a vlastních prostředků TJ Sokol získala v r. 2023 nové prokrytí střecha nad sklady, klubovnou a sociáním zařízením přístavku.
V TJ Sokol působily anebo působí tyto oddíly: oddíl kopané zal. v r. 1930, oddíl stolního tenisu zal. v r. 1950, koncem 70. let byl založen turistický oddíl a v 70. a 80. letech reprezentovaly TJ Sokol i volejbalová družstva žen a starších žaček. V rámci TJ působil oddíl Zájmové rekreační tělesné výchovy (ZRTV), který nenáročnou formou přispíval k utužování zdraví a tělesné zdatnosti, od samého počátku si také dobře vedl divadelní ochotnický spolek. Ve 40. a 60. letech minulého století fungovaly pod hlavičkou TJ Sokol i oddíly šachu, cyklistiky a ledního hokeje. Tyto oddíly podobně jako divadelní spolek, ZRTV, turistický oddíl nebo oddíl volejbalu postupně zanikly. V současné době přibyl nový oddíl volnočasových aktivit - cyklistika. K největší základně Sokola však patřil od prvopočátku oddíl kopané.
Podle článku na webových stránkách Sokol Újezdec-Těšov.
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}