Podle lánového rejstříku bylo ve vesnici 36 usedlíků se 4 lány 24/64 polí a 87 měřic vinic. Podle sociální kultury bylo v obci 21 půllaníků, 5 čtvrtlaníků a 10 zahradníků. Tamní zahradníci měli jen činžovní pole. Podle tereziánského katastru se naměřilo v obci 776 měřic orné půdy, 27,2 měřice zahrad, 269 měřic pastvin, 70 měřic vinohradů, 41 fůr sena z luk, 52 měřic lesů a byly tu 3 chalupy. Z obce robotovalo 12 půllaníků dvěma voly tři dny v týdnu, 24 čtrvtláníků jedním pěším tři dny v týdnu a jeden podsedník jedním pěším 6 dnů, čili tuto povinnost mělo 37 usedlíků. Podle olomoucké matriky bylo v obci 284 dospělých a 87 dětí mluvících česky.
V 1843 bylo ve vsi 194 mužů dospělých, 241 žen, tj. celkem 435 osob, bydlících v 85 domech a 140 bytových jednotkách; 104 osoby se zabývaly zemědělstvím. Byla zde fara, škola, myslivna, dva mlýny a hospodářské domy. Podle sociálního složení se dělila skladba na 13 půllánů s 13j., 21 čtvrtlánů se 7j., 10 osmerníků se 4j. a 35 domkářů. Tato sociální rozdílnost se prohlubovala a ve vsi značně přibývalo chudiny. Větší sedláci mívali 1 pacholka a 1 děvečku. Chovalo se tu 48 koní, 36 volů, 14 kusů mladého dobytka, 40 vepřů a 431 ovcí.
Obecní katastr zahrnoval 605j. polí, 73j. luk, 30j. zahrad, 20j. vinic, 317j. pastvin, 74j. vysokého lesa, 103j. nízkého lesa, 8j. polí a 12j. luk s ovocným stromovím. Vedl vinařství proslula obec též ovocnářstvím. Vesnicí procházela cesta z Uherského Brodu do Luhačovic. Újezdec byl zemědělskou obcí až do kolektivizace. V r. 1880 byla v provozu 2 kovářství, 2 mlýny (1911) a pálenice (1911).
